Krade se zřejmě všude

Není snad jediného majitele firmy, který by si nemusel hlídat svůj majetek jako ostříž. Tedy přesněji řečeno musí si ho nechat hlídat. Protože lidé jsou různí, a mají-li snad něco společného, pak jedině to, že jim nedělá žádné zvláštní problémy obohacovat se na úkor zaměstnavatele, existuje-li taková možnost. A něco se zpravidla vždycky najde.
Když je v práci něco, co by se dalo uzmout a využít pro soukromé účely nebo někde zpeněžit, často se najde někdo, kdo se toho zmocní. Propašuje to z práce a je to.
Podobná situace je třeba i u vozidel a stavebních http://www.zlin.eu/odbor-stavebnich-a-dopravnich-rizeni-cl-473.html strojů, jež taková firma nejednou vlastní a používá. Aby tato technika vydělávala, musí logicky jezdit, respektive být rozmístěna tam, kde je toho zapotřebí. Kdyby stála zamčená někde ve skladu, sice by se nedala zneužít, jenže by se pochopitelně ani nezaplatila.
Jenže jak ohlídat jezdící auta? Jak uhlídat stavební stroje, které jsou každý na jiném staveništi široko daleko a nejednou se přesunují z místa na místo, tam, kde je jich třeba? To přece není v lidských silách.
A v lidských silách to opravdu není. Šéf to sám nikdy nezvládne, protože se nemůže rozkrájet. Ale vždycky lze najít pomocníka, který to za majitele bude kontrolovat, a to vždy a všude. Tímto pomocníkem je satelitní sledování , které je schopné zastat tolik práce, na kolik by jinak bylo třeba nespočetně lidských kontrolorů.
U tohoto pomocníka, zvaného RMC systém, totiž stačí pouze umístit čidla na techniku, jež má být sledována, nastavit parametry, které vlastníka těchto vozidel a strojů zajímají, a pak už jenom zapnout počítač připojený na internet, přihlásit se a začít sledovat. A systém v tu ránu prozradí, co se kde děje, bezprostředně stejně jako dodatečně.
A nepoctiví zaměstnanci mají rázem smůlu. Protože ať jsou od šéfa vzdáleni sebevíc, tento je vždy vidí. A teď už se obírat nenechá.